Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Důvěra občanů ve zdravotnický systém ČR
Bauerová, Lucie ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce "Důvěra občanů ve zdravotnický systém ČR" pojednává o současném stavu zdravotnictví ČR, jak ho vnímají občané. V práci je kladen důraz na téma fungování moderní medicíny. Teoretická část práce je věnována širším souvislostem problému důvěry ve zdravotnický systém. Tato část se snaží popsat změny ve společnosti díky kterým se změnil vztah lékaře a pacienta. Největší změny, které působí na tento vztah jsou představovány nástupem informační společnosti a také komerčním a systémovým tlakem na lékaře. Rovněž je zde vyzdvihnuta důležitost lidských práv se vztahem ke zdraví a práv pacientů. Empirická část se soustředí na výsledky výzkumu a jejich diskusi. Výzkumná metoda byla uplatněna ve formě kvalitativních rozhovorů, které pak byly schematicky přepsány a zpřehledněny pomocí tabulek. Výsledky výzkumu nepotvrdily předpoklad, že by občané ztráceli důvěru k medicíně jako k vědě (postupy lege artis). Problémy zdravotnického systému si dotazovaní spojovali spíše s jeho špatným nastavením, což lze dát za vinu ministerstvu zdravotnictví. Občané byli dosti nespokojeni se současnou politickou situací i toto se jistě do výsledků promítlo sníženou důvěrou ve státní instituce.
Právní úprava z oblasti zdravotnictví v novém občanském zákoníku a porovnání se zákonem o zdravotních službách
JANOŠŤÁKOVÁ, Iveta
V současné době v České republice existuje řada samostatných právních norem, které upravují jednotlivé oblasti každodenního života; některé zákony se vzájemně prolínají a doplňují. Poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb v naší zemi upravuje řada mezinárodních a vnitrostátních právních předpisů v souladu s dodržováním základních lidských práv. Zdravotně právní problematika je upravena zejména v zákoně č. 372/2011Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, jenž nabyl účinnosti 1. dubna 2012 a nahradil tak zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Přijetím zákona o zdravotních službách došlo k završení porevolučních změn v oblasti zdravotnictví. Zákon představuje poměrně ucelený systém pravidel, mimo jiné upravuje práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb. V roce 2012 byla dokončena rekodifikace soukromého práva. V jejím rámci byl schválen zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vstoupil v platnost 1. ledna 2014 a přinesl i změny v oblasti zdravotně právních norem. Tato diplomová práce je rozčleněna do pěti kapitol včetně závěru. První kapitola se snaží zachytit vývoj právních norem ve zdravotně sociální oblasti v naší zemi. Rozvoj sociálně zdravotní politiky státu z konce 19. století byl později zpomalen světovou hospodářskou krizí, druhou světovou válkou a následnou normalizací. V 90. letech v rámci reformních opatření státu byly přijaty i nové právní předpisy. Druhá kapitola přináší přehledný úvod do zdravotnické problematiky a je rozdělena do několika podkapitol. Definuje základní pojmy zdraví a nemoc, které jsou běžnou součástí života každého jedince a zcela právem patří k nejdůležitějším společenským hodnotám. Konkretizuje jednotlivé modely přístupu jedince ke zdraví, strukturu českého zdravotnictví; část kapitoly se zabývá vztahem lékaře a pacienta, zejména proměnou jejich vztahu od paternalistického přístupu lékaře k nemocnému k partnerskému vztahu, ve kterém se lékař a pacient se stávají rovnocennými partnery. V třetí kapitole jsou uvedeny mezinárodní a vnitrostátní právní předpisy, které jsou součástí současné platné zdravotnické legislativy. Tato právní norma vyjadřuje zájem společnosti nejen v České republice chránit základní hodnoty lidské bytosti při poskytování zdravotní péče. Čtvrtá část diplomové práce se podrobněji zaměřuje na vybrané oblasti v poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb za účinnosti zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a nově přijatého zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nový právní předpis zavádí smlouvu o péči o zdraví, jejímž cílem je upravit právní režim poskytování péče o zdraví včetně postavení poskytovatele a pacienta při poskytování zdravotních služeb. Zároveň obsahuje i komplexní úpravu zásahů do integrity fyzické osoby a nutnosti jejího souhlasu k takovému zásahu. V této části práce je zkoumán vztah mezi zákonem o zdravotních službách a novým občanským zákoníkem, problematikou informovaného souhlasu a možnostmi poskytování zdravotních služeb. Cílem diplomové práce je zmapovat dosavadní a novou právní úpravu v oblasti zdravotnictví a vymezit základní rozdíly právních norem. Na základě komparace obou právních norem posoudit důsledky, které ze změn v právních předpisech vyplývají pro pacienta. Tato diplomová práce je prací teoretickou, založenou na studiu a obsahové analýze především právních předpisů, odborné literatury a dalších dostupných pramenů. Závěr, tedy pátá kapitola diplomové práce, je shrnutím vybrané problematiky v poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb. Nový občanský zákoník vychází z požadavků moderní společnosti a poskytuje mnohem větší posílení práv pacienta. Tím dochází z pohledu práva k rovnému postavení obou zúčastněných subjektů, lékaře a pacienta. Poskytování zdravotních služeb je však primárně upraveno v zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a to podrobněji než nový občanský zákoník, který je vůči zvláštní úpravě ve vztahu subsidiarity.
Práva a postavení pacientů v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby
ZRŮSTOVÁ, Simona
Každého pacienta je nutné považovat za jedinečný subjekt a respektovat jeho práva. To vyžaduje individuální přístup zdravotnických záchranářů. Ti by měli klientovi poskytnout pocit bezpečí, jistotu pomoci a brát ohled na to, že pacient je vystaven stresu, který může změnit jeho chování. S tím se musí zdravotnický záchranář vyrovnat,nenechat se ovlivnit, umět předcházet konfliktům a chovat se podle pravidel zdravotnické etiky. Cíli této práce bylo zmapovat úroveň znalostí pacientů v oblasti svých práv a zjistit jejich názor na přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Znalostmi zdravotnických záchranářů o právech pacientů a jejich dodržování se zabývá třetí stanovený cíl bakalářské práce. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zda je právní informovanost pacientů týkající se zásahu zdravotnické záchranné služby dostatečná a jak pacienti hodnotí přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Ke třetímu cíli byla stanovena výzkumná otázka: jaký je názor zdravotnických záchranářů na dodržování práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení základních pojmů problematiky zdravotnické etiky, její historie a vývoje. Nejpodstatnější částí práce je etika urgentní medicíny a problematika práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Práce dále pojednává o etických dilematech,které zdravotničtí záchranáři během svých výjezdů řeší a neméně důležitou oblastí jsou rozebraná jednotlivá práva pacientů včetně zákonných norem, které je upravují. Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami respondentů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a osmi pacienty, kteří využili jejich služeb. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a následně zpracovány do textu. Z výzkumu vyplynulo, že právní informovanost pacientů je nedostatečná. Na první pohled byli všichni pacienti s výjezdem zdravotnické záchranné služby spokojeni a neměli žádné námitky. Po cílených dotazech na dodržení jednotlivých pacientských práv jsem došla k závěru, že v některých případech nebylo dodrženo právo na soukromí a stud pacienta. Pacienti nebyli dostatečně informování o svém zdravotním stavu a výkonech, které zdravotničtí záchranáři prováděli. Žádný z dotazovaných zdravotnických záchranářů nedodržel právo pacienta znát jméno zdravotnického pracovníka, který ho ošetřuje. Sami zdravotničtí záchranáři se k problematice práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči vyjádřili v tom smyslu, že se o jejich dodržování snaží, ale ne vždy to lze. O etickém kodexu Práv pacientů slyšeli, ale vyjmenování jeho obsahu jim činil problém. Jako nejčastější důvod pro nedodržování práv pacientů uváděli výjezdy k osobám pod vlivem alkoholu, drog nebo k pacientům s poruchami vědomí. Překvapivým výsledkem výzkumu bylo zjištění,že polovina dotazovaných zdravotnických záchranářů během své praxe použila vůči pacientovi násilí. Mezi skupiny pacientů, ke kterým jezdí respondenti výzkumu neradi, patří nejčastěji Romové, lidé bez domova a opakovaně volající pacienti. Bakalářská práce přispěje k lepší informovanosti zdravotnických záchranářů i laické veřejnosti o dodržování práv pacientů. Zdravotničtí záchranáři mohou využít postřehů pacientů a odstranit tak nedostatky, kterých se při svých výjezdech dopouštěli.
Problematika informovaného souhlasu z pohledu občana - pacienta
FRAŇKOVÁ, Květoslava
V roce 2001 ratifikovala Česká republika Úmluvu o biomedicíně. Tato úmluva je založena na strategii partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. K naplňování této strategie přispívá i informovanost pacientů o jejich právech v oblasti péče o zdraví. Pacient, který je dostatečně informován o povaze, účelu, rizicích a důsledcích léčby, se může svobodně rozhodovat, zda chce tuto léčbu podstoupit či nikoli. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá platnou právní úpravou informovaného souhlasu a jeho jednotlivými aspekty. Praktická část mapuje znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu a jejich využívání. Cílem této části je zjistit právní povědomí občanů o problematice informovaného souhlasu, zejména z pohledu znalosti práv občana {--} pacienta v této oblasti. Hypotéza č. 1 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním znají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním. Hypotéza č. 2 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním využívají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním.Výzkum byl prováděn v Českých Budějovicích mezi občany, kteří zde žijí, studují nebo pracují. K ověření hypotéz byl použit kvantitativní výzkum, provedený metodou dotazování technikou dotazníku. Cíl práce byl splněn. Na základě získaných a procentuálně vyhodnocených dat byla hypotéza č. 1 vyvrácena a hypotéza č. 2 potvrzena. Výsledky výzkumu dokazují, že znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu je u obou skupin respondentů prakticky totožná, avšak v praxi tato práva využívají více respondenti s vysokoškolským vzděláním. Tyto výsledky ukázaly potřebu zaměřit se při práci s pacienty na praktické využívání jejich práv, která vyplývají z informovaného souhlasu.
Práva pacientů na gynekologicko-porodnickém oddělení se zaměřením na problematiku studu a soukromí
BROŽOVÁ, Pavlína
V teoretické části jsou zahrnuty poznatky z historie Práv pacientů, jak ve světě tak i v České republice. Je zde také zmíněna právní úprava spojená s Právy pacientů. Dále jsou zde okomentována samotná Práva pacientů, jednotlivě tak jak jsou uvedená v Etickém kodexu Práv pacientů. Jako specifikum jsou pak uvedena práva plodu a těhotné ženy. Práva pacientů jsou neobyčejně rozsáhlé téma týkající se nejen pacientů, ale i ošetřovatelského personálu. Zmíněny jsou proto i etické kodexy sester a porodních asistentek, dále pak možnosti zajišťování soukromí na porodním sále a specifická role porodních asistentek při na porodním sále. Pro naplnění výzkumné části byla použita metoda dotazníku. Dotazník byl rozdán dvěma výzkumným souborům, porodním asistentkám a pacientkám hospitalizovaným na gynekologicko {--} porodnickém oddělení. Cílem práce bylo zjistit dodržování Práv pacientek na gynekologicko {--} porodnickém oddělení. Na základě tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, zda pacientky vnímají dodržování Práv pacientek a druhá hypotéza zda sestry dodržují Práva pacientek. Hypotézy se nám potvrdily. Výsledky ukazují, že pacientky svá pacientská práva znají a že mají pocit, že jsou zcela naplňována. Porodní asistentky pak pacientská práva nejen plní a respektují, ale snaží se i přizpůsobit jednotlivým požadavkům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.